V roce 2018 si veřejnost připomíná 150. výročí narození Dušana Samuela JurkovičePublikovan: 02.07, 2018 Tma:Nejen v Luhačovicích se hosté mohou seznámit s
Jurkovičovými realizacemi. I okolí poskytuje možnost ocenit jeho tvorbu, ať už
je to na Sv. Hostýně (Křížová cesta), v Rožnově pod Radhoštěm (rozhledna), na
Pustevnách (Libušín, Maměnka), v Brně (Jurkovičova vila). Na slovenské straně
hranic je to na bradle mohyla M. R. Štefánika a v Skalici Slovenský dům. Dušana Samuela Jurkoviče řadíme mezi významné
osobnosti evropské moderní architektury. V architektově životě sehrály
důležitou roli luhačovické lázně a období budování moderních luhačovických
lázní v prvních letech 20. století je s jeho jménem nerozlučně spojeno.
Architekt Dušan Samo Jurkovič (1868-1947) patří k významným osobnostem evropské
architektury. Narodil se v Turé Lúce u Myjavy a dětství strávil v atmosféře
slovenského obrozeneckého hnutí v Brezové pod Bradlom. V evangelické rodině
Jurkovičových i v širokém příbuzenstvu byl již v 19. století pěstován úzký
vztah k české kultuře. Jurkovič studoval stavitelství na Státní
uměleckoprůmyslové škole ve Vídni a poté nastoupil do praxe. V devadesátých letech působil ve Vsetíně u
stavitele Michala Urbánka, poté se přestěhoval do Brna, kde se zapojil do
českého kulturního a společenského života, kde v okruhu Klubu přátel umění
vznikla myšlenka na vytvoření slovanského kulturního střediska v Luhačovicích. Na
Moravě prožil Jurkovič více než 30 let svého života. Pro jeho další tvorbu byla
rozhodující účast na přípravě Národopisné výstavy českoslovanské v roce 1895,
kde zrealizoval valašskou osadu. V rámci příprav na výstavu se v terénu
důkladně seznámil s lidovou architekturou a s tradičními konstrukčními postupy.
Tyto znalosti využil poté při realizaci souboru romantických staveb slovanských
útulků Pusteven na Radhošti. Od
počátku 20. století začal Jurkovič volněji nakládat s lidovými motivy i se
secesním tvaroslovím, kterými se ve své tvorbě inspiroval, stejně jako
evropskou modernou. Charakter svých staveb podtrhoval barevností. Z jeho
dalších realizací jsou nejvýznamnější práce pro brněnský spolek Vesna, stavba
letoviska na Rezku, vlastní vila v Brně - Žabovřeskách, kapličky Křížové cesty
na Hostýně a další. Na území Slovenska a Haliče je to Spolkový dům
ve Skalici a urbanistické projekty a návrhy vojenských hřbitovů a památníků.
Luhačovické působení na počátku století bylo pro něj důležitou životní etapou.
V letech 1902 až 1907 zde postavil čtrnáct staveb, z nichž osm se dochovalo
dodnes. V prvním roce působení v Luhačovicích se Dušan Jurkovič zhostil
přestavby Janova (dnes Jurkovičova) domu a Chaloupky, poblíž postavil pavilon
Mlékárny. Jestřabský mlýn přestavěl na Vodoléčebné lázně s přilehlými Říčními a
slunečními lázněmi. Během druhého roku vyrostly v lázních novostavby Jestřabí,
Inhalatoria, Hudebního pavilonu, Lázeňské restaurace, přístavba verandy u
Lázeňského hotelu a Hospodářský dvůr. K nim přibyly postupně soukromé stavby
Vlastimila, Valaška a v roce 1906 Slovenská búda. Jurkovičova spolupráce s
lázeňskou akciovou společností v letech 1902-1903 byla limitována nedostatkem
finančních prostředků a časovým tlakem. Jurkovičovi se přesto podařilo vybudovat
v Luhačovicích lázeňský komplex mimořádné kvality.
Autor: admin
|
Svisiace odkazyHodnotenie lnkuHlasov: 0 Monosti |